Co říká věta „Základ vědomí je vědomí sebe“?

Jiří Krutina

Nadpis vůbec nesděluje odpověď na základní otázku „CO JEST SAMO VĚDOMÍ“, ale místo toho autoritativně od začátku tvrdí, co je jeho „základ“. A hned sděluje, že základem vědomí je „vědomí sebe“. Jak se tento „základ“ chápe? Proč tomu tak je, se zřejmě sděluje v následující větě, ani ta však ve skutečnosti neříká, proč by základem vědomí mělo být vědomí sebe. Když nesděluji, co je samo „vědomí“, jak mohu sdělovat a vědět, co je jeho základem? Věta tvrdí, že základem samotného vědomí je „vědomí něčeho“ — zde „vědomí sebe“, podobně jako „chápe“ vědomí aktuální materialistická věda, tedy jako „vědomí něčeho“, zde „vědomí sebe“ či vědomí závislé a patřící určitému subjektu — já — vědomí sebe. Současně ono „sebe“ není nic jiného než jáství — „já“. Jinými slovy, nadpis tvrdí, že vědomí (koho čeho?) sebe vědomí já je základem samotného vědomí.

Pokračování textu Co říká věta „Základ vědomí je vědomí sebe“?

Může být základem vědomí „vědomí sebe“?

Jiří Krutina

Princip vědomí nelze směšovat ani s „bytím“, ani s „jástvím“.

Všechny duchovní filozofie a nauky jsou vyjádřením stavu poznání univerzálního vědomí jejich protagonistů.“

Pratjabhídžna Hridajam (8. sútra)

Neposlouchej toho, kdo mluví ale řeč, která mluví.“

Hérakleitos

Úvod

Esej se zamýšlí nad jazykem výroků některých v současnosti působících duchovních učitelů, komunikujících učení a praxi týkající se „vědomí“, a současně otevírá volný prostor ke sdílení vyvstávajících otázek ve společném dialogu ohledně samotného vědomí jako skutečnosti a pojmu sjednocujícího vědu, náboženství i spiritualitu a esenci života samého.

Pokračování textu Může být základem vědomí „vědomí sebe“?